Shelley’s Art Musings – Claude Monet

Water Lilies (1918) Musee Orangerie

The 11th November is Armistice Day, and this year marks 100 years of this monumental date, but did you know that Monet presented “Water Lilies” to the state as a monument of peace. This was done by writing to the Prime Minister and his friend George Clemenceau. The pair had been friends for over 30 years, and in Monet’s letter he wrote:

“I am on the verge of finishing two decorative panels which I want to sign on Victory day, and am writing to ask you if they could be offered to the State with you acting as intermediary.”

On November 14th this year, the Musee Orangerie will be holding an exhibition which will honour this act, where you can see this exquisite piece line the walls.  The exhibition will run into March 2019, if you want to find out more about the exhibition and how to get tickets you can find the out here.

“Water Lilies” was a piece which was a groundbreaking masterpiece, as the piece covers 100 linear meters in on the walls of the museum, encompassing its audience in a view of placid waters, water lilies and reflections of clouds, broken up by willow branches.  The inspiration for the piece was from the gardens of Monet’s home in Giverny.

Monet and his large family rented a house with 2 acres of land, and 7 years later, his success as a painter afforded him to purchase the house, gardens and surrounding buildings. He created studios and workspaces as well as greenhouses and gave his gardener daily written instructions on the specification of what he wanted to be planted in the garden and the architecture of it.

3 years after the purchase of the house, Monet purchased additional land and undertook a project in landscaping the area with ponds and planted water lilies which would form the basis of this inspiring work.

Monet (right) in his garden- New York Times 1922

Up to this point, Monet had a varied life and had already lost one wife, Camille, of whom Monet had completed studies of on her deathbed. He later married Alice.

By this time Monet had shunned his learning’s in traditional painting styles and shared new styles and techniques which concentrated on the effects of light on the surroundings and used rapid, short brush strokes and broken colours to present a different style which is now known as Impressionism.

Impressionism was not to identify the subject in minute detail, but to demonstrate the light and movement over time, and Monet perfected this technique. His paintings are visually stunning and packed full of the feeling of the fluidity of nature.

There are versions of Water Lilies, which can be seen in museums around the world, but the Musee Orangerie had special rooms created to house the gift to the state.

The piece is comprised of almost 300 paintings, over 40 of which were large format. Two types of composition were defined by the artist at the beginning of the cycle. The first includes the edge of the pond and its dense vegetation; the second, in contrast, plays on the emptiness and includes only the surface of the water with flowers and reflections interspersed.  As this was created towards the end of Monet’s life he was suffering from cataracts, and it wasn’t hung until a few weeks after his death.

In 1952 André Masson published an article comparing the rooms of the Orangerie to “the Sistine Chapel of Impressionism”, and it is easy to forget that at time of creation, Monet’s style and technique were ahead of his time.

I urge you if you are in the vicinity of the Musee Orangerie to take the time out and go and view this extraordinary piece.  Examine the composition and take in calm atmosphere that this painting creates.  Reveal in the beauty of the impression of Monet’s gardens and rejoice in the peacefulness of nature, knowing that it is all a cycle.

Figures in the Sun” by Claude Monet, 1888. Oil on canvas, 80 x 80 cm. The Art Institute of Chicago, Chicago, IL.

To get a better insight into our books – Claude Monet, please continue this exciting adventure by clicking on AmazonGoogleBooks,  Kobo,  ScribdItuneBarnes&NobleEllibs Parkstone InternationalEbook GalleryOverdriveEbscoOdiloBookmateBaker & Taylor.

 You can also explore other art books at our Amazon Store here.


Portrait Paintings and Studio Drawings


The first quality of great portraiture is the power to reveal the inner character, or story, of the sitter. It is said that every man habitually wears a mask in the presence of his peers, and it is only in moments of unconsciousness that he lets it down.

Jacopo Tintoretto (1518-1594), Self-Portrait, Italian, c. 1588.
Oil on canvas, 63 x 52 cm. Musée du Louvre, Paris.

The great portrait painter must be able to capture the true essence of the individual, an incredibly complex task that is often only revealed in fleeting moments. Such an artist, as the poet Tennyson describes, “pouring on a face, divinely through all hindrance finds the man behind it, and so paints him so that his face, the shape and colour of a mind and life, lives for his children, ever at his best.”

Alexander Roslin (1718-1793), The Lady with the Veil: Marie Suzanne Roslin (wife of the artist), Rococo, Swedish, 1768.
Oil on canvas, 65 x 54 cm. Nationalmuseum, Stockholm.

The goal was not only to portray the subject’s physical characteristics but the entire essence of the individual, Aristotle stated that “the goal of art is not to present the outward appearance of things, but their inner significance.” Interpretative portrait painting was often modelled after Leonardo da Vinci’s famous Mona Lisa. The mysterious nature of the Mona Lisa’s facial expression gives depth to her character- the spectator is instantly intrigued and desires to know what she may be hiding. Therefore to attain this level of portraiture, the artist must become cognizant and sympathetic to the spirit of the subject.

Leonardo da Vinci (1452-1519), Mona Lisa (La Gioconda), Italian, c. 1503-1506.
Oil on poplar panel, 77 x 53 cm. Musée du Louvre, Paris.

In addition from a compositional standpoint the Mona Lisa symbolizes perfection, its precise proportions and use of atmospheric perspective also are responsible for its acclaim in the art world. Many portrait painters since, however far from attaining his ideal, have idealised da Vinci and utilised his work as inspiration. James Abbott McNeill Whistler’s power was remarkable in his own circle, while Franz Hals and Diego Velasquez were more universally recognised. Often the personality of the sitter is revealed by a direct gaze that seems to encompass something fascinating about the subject. Whether delightful or solemn, the eyes of the sitter seem to draw the spectator in with a sense of “intimacy” that is difficult to break down and define. This quality is especially evident in the jovial nature of Hals’ portraits, the friendly smiles apparent within Joshua Reynolds’ paintings, the wistful stare captured in Rembrandt’s portraits, and the melancholy appeal within the paintings of Domenico Morone.

Leonardo da Vinci (1452-1519), Italian, Lady with an Ermine (Portrait of
Cecilia Gallerani), 1483-1490. Oil on panel, 54 x 39 cm.
Czartoryski Museum, Kraków.

At other times the sitter’s glance is averted, and he is quite unaware of observation. The artist has illustrated the sitter in the intimacy of his own self-communion; a trait that is often found in Titian’s subjects. Therefore the artist’s ability to depict the inner nature of the sitter became an incredibly subjective art. Initially when portraiture was only reserved for a specific social class, the aristocracy, the church and the upper middle class or bourgeoisie, it was necessary for the portrait to be a flattering representation of the subject. Eventually artists could freely express themselves in their own introspective manner when painting a portrait.

To get a better insight into our books – 1000 Portraits of Genius, continue this exciting adventure by clicking on AmazonGoogle Books,  Kobo,  ScribdItuneBarnes&NobleEllibsParkstoneEbook Gallery.

Arcimboldo: Velký “ABBUFFATA”: italská tradice od Arcimboldo po Marc Ferrari

Výstava: La grande bouffe : peintures comiques dans l’Italie de la Renaissance

Muzeum: Musée Saint Léger v Soissons, Francie


(1527 – 1593)


Giuseppe Arcimboldo, syn malíře Biagia Arcim bolda a Chiary Parisiové, se narodil roku 1527 v Miláně. Předkové Arcimboldovy vznešené rodiny pocházeli z jižního Německa, odkud někteří její členové ve středověku přesídlili do Lombar – die. Jejich jméno lze najít zaznamenané v řadě podob: Acimboldi, Arisnbodle, Arcsimbaldo, Arzim bal do či Arczimboldo, přičemž přípona „baldo” či „boldo” znamená ve staré němčině odvozeninu. Arcimboldo zase psal několika různými způsoby svoje křestní jméno: Giuseppe, Josephus, Joseph či Josepho – to jsou jen některé z příkladů, na něž můžeme narazit.

Vertumnus kolem, 1590. Olej na dřevě, 70,5 x 57,5 cm. Zámek Skokloster , Skokloster

Historii rodu Arcimboldů vylíčil ve svém díle Della Nobilità di Milano Paolo Morigia, který vzdor nespolehlivým pramenům potvrdil jeho šlechtický původ tím, že sledoval jeho kořeny až do doby Karla Velikého, u jehož dvora sloužil jistý vojenský velitel jménem Sigfrid Arcimboldo. Z jeho šestnácti dětí byli tři synové povýšeni do šlechtického stavu a jeden z nich se posléze usadil v Lombardii. Tak se zrodila italská větev rodu. Na obhajobu uvedeného tvrzení Morigia prohlásil, že má tenhle “příběh přímo od Arcimbolda, důvěryhodného a šle chet ného muže bezúhonného života”.

Jaro, 1575–1577. Olej na dřevě, 84 x 57 cm. Bayerische Staatsgemäldesammlungen , Mnichov

Ve svém spise Della Nobilità di Milano Morigia líčí i další osudy Arcimboldova rodu, byť se omezuje pouze na italskou větev usazenou v Miláně. Uvádí, že Giuseppův prapradědeček, ovdovělý Guido Antonio Arcimboldo, byl v roce 1489 ustanoven milánským arcibiskupem po svém zesnulém bratrovi, arcibiskupovi Giovannim Arcimboldovi. Dalším milánským arcibiskupem z tohoto rodu byl v letech 1550 až 1555 nemanželský syn zmíněného Guida Arcimbolda Giovanni Angelo Arcimboldo. Ten mladého Giuseppa všude doporučoval a radil mu ohledně poměrů mezi umělci, humanisty a spisovateli u milánského dvora.

Podzim (detail), 1572. Olej na plátně. Soukromá Sbírka, Spojené státy americké.

V Miláně se Arcimboldo učil od svého otce i od umělců tzv. lombardské školy, jako byli Giuseppe Meda (činný v Miláně v letech 1551–1559) a Bernardino Campi (1522–1599), uznávaný malíř z Cremony.

Z Arcimbol dova díla cítíme jistou fascinaci uměním i vědou Leonarda da Vinci. Není divu. Giuseppův otec Biagio se přátelil s Bernardinem Luinim, který patřil k okruhu Vinciho následovníků. V Miláně navíc dosud žila vzpomínka na velkého Florenťana – na jeho divadelní inscenace, výpravy dvorských slavností, na obrovský hliněný model Sforzova jezdeckého pomníku i technické vynálezy, ale především na obrazy, které jeho žáci ve velkém kopírovali. A do kláštera Santa Maria delle Grazie se dosud chodilo za „divem moderního umění” – Leonardovou Poslední večeří Páně. Toto umění Biagio Arcimboldo jistě studoval a po letech učil Leonardův umělecký styl i vědecký přístup svého syna Giuseppa.

Sklepník (La Cantina), 1574. Olej Na Plátně, 87,5 x 66,6 cm.
Soukromá Sbírka, Londýn

Italští malíři Biagio, Meda a Campi udržovali kontakty s německými umělci, kteří buď pracovali na zakázkách pro milánskou katedrálu, nebo vytvářeli tapiserie pro florentské Mediceje. Podle záznamů v archivech milánského dómu se Arcimboldo stal roku 1549 mistrem. V té době pracoval s otcem na různých malbách a návrzích vitráží chrámových oken, na panelech pro varhanní skříň a na baldachýnu nad oltářem. Nej – cennější chrámová okna umístěná v apsidě zobrazují Příběhy ze života svaté Kateřiny Alexandrijské.

Křesťanská legenda vypráví o mučednici Kateřině, která se odmítla vzdát křesťanské víry a přijmout za své pohanské bohy. Dekor těchto scén byl poměrně propracovaný, založený na kombinaci klasických motivů (amfory, girlandy a cherubíni) a křesťanských symbolů (trůny, vroubkované lastury a formální ornamenty).

Smrt Panny Marie (detail) (podle Arcimboldovy skici), 1561–1562. Tapiserie. katedrála v Comu , Como

Architektura i ornamenty použité na těchto kompozicích jsou stylově poplatné iluzivnosti a manýristickému vkusu soudobého umění. Toto tvarosloví svědčí o tom, jak hluboce Arcimbolda ovlivnil Leonardo da Vinci. Stalo se tak prostřednictvím jiného milánského malíře, Gauden – zia Ferrariho (1471–1546), který rovněž pracoval na vitrážích pro chrámová okna. Záznam v archivech milánského dómu z roku 1556 hovoří o tom, že Arcimboldovy návrhy vitráží realizoval Corrado de Mochis, sklářský mistr z Kolína nad Rýnem. Přibližně v této době, konkrétně roku 1551, namaloval Arcim – boldo i pět heraldických znaků (dnes ztracených) pro českého krále a pozdějšího císaře Svaté říše římské Ferdinanda I.

Fire Oheň (detail), 1566. Olej na dřevě. Kunsthistorisches Museum , Vídeň

Po otcově smrti v roce 1551 Arcimboldo dál pracoval v Miláně a zůstal tu až do roku 1558, kdy se vydal do Coma a do Monzy. Pro katedrálu v Comu vytvořil návrhy tapiserií s náměty ze Starého a Nového zákona. Tapiserii podle těchto skic realizovali vlámští tkalci Johannes a Ludwig Karcherovi (činní 1517–1561), které si místní manufaktura najala na výrobu gobelínů. Jejich jména se objevují na roletě tapiserie. Arcimboldo namaloval celkem osm scén lemovaných velkolepými bordurami, jež sestávají z květů, ovoce, groteskních ornamentů i motivů v klasickém stylu, jaké můžeme vidět už na Smrti Panny Marie. Madona leží v rakvi uprostřed uzavřené zahrady (hortus conclusus), v jejíž architektuře dosud doznívá vkus středověku a rané renesance, a je obklopena truchlícími apoštoly, zatímco v pozadí již vidíme tehdy ještě zcela nový chrám Santa Maria delle Grazie…

Chcete-li získat lepší přehled o životě a práci Arcimbolda, pokračujte v této vzrušující dobrodružství kliknutím na: ArcimboldoFondation Louis Vuitton , Amazon UK , Amazon US , iTunes , Google , Amazon AustraliaAmazon Canada , Barnes&NobleBaker and Taylor , Amazon Italy , Amazon Japan , Amazon China , Amazon India , Amazon Mexico , Amazon Spain , Amazon France , numilog , youboox , Cyberlibris (French)Cyberlibris (English) , Kobo , Scribd , Overdrive , Douban , Dangdang

Outdoor Sculpture Exhibition 2017

Date: Saturday, July 8, 2017 – Tuesday, May 1, 2018

Venue: Oeno Gallery, Ontario, Canada

Over 60 sculptures are included in this year’s Outdoor Sculpture Exhibition. From abstract to figurative, there are sculptures for everyone to enjoy.

Meet the artists, explore the garden, and visit the winery for a glass of wine at Huff Estates.


Watch the exhibition video :


#全球展览资讯#展览推荐:《日本武士刀》。在一千年的历史长河中,日本武士一直以武士刀作为常用武器。武士刀传达了一种深厚的文化传统和美学价值,象征着威望和权力。在这场展览中,你将了解到武士刀的历史,与标志性意义的虚拟人物神交。时间:201817–2018109日。地点:王家铠甲博物馆,Address Slottsbacken 3, 111 30 Stockholm。了解更多: